Datab�ze vybran�ch rozhodnut� Evropsk�ho soudu pro lidsk� pr�va

Anotace rozhodnut� ze dne 9. z��� 2014 ve v�ci �. 37869/14 � Hladk� proti �esk� republice

Soud jednomysln� odm�tl jako zjevn� neopodstatn�nou st�nost t�kaj�c� se poru�en� pr�va na spravedliv� proces podle �l. 6 odst. 1 �mluvy a pr�va na pokojn� u��v�n� majetku podle �l. 1 Protokolu �. 1 v souvislosti s t�m, �e st�ovatel se nedomohl n�hrady sv�ho vkladu vlo�en�ho do obchodn� spole�nosti.

(i) Okolnosti p��padu

St�ovatel v roce 1991 vlo�il jako komanditista sumu 30.000 K�s do komanditn� spole�nosti. V roce 1997 policie zah�jila trestn� ��zen� proti komplement���m spole�nosti pro zpronev�ru, ke kter�mu se st�ovatel p�ipojil jako po�kozen� a vznesl n�rok na n�hradu �kody ve v��i sv�ho vkladu do spole�nosti. V roce 2008 bylo trestn� st�h�n� odlo�eno, nebo� sd�len� obvin�n� odporovalo z�konu. V mezidob� do�lo k proml�en� inkriminovan� trestn� �innosti. V roce 2002 byl na majetek spole�nosti prohl�en konkurz; konkurzn� ��zen� st�le prob�h� a svou pohled�vku do n�j p�ihl�sil i st�ovatel. V roce 2011 st�ovatel uplatnil u Ministerstva spravedlnosti n�rok na n�hradu �kody podle z�kona �. 82/1998 Sb., o odpov�dnosti za �kodu zp�sobenou p�i v�konu ve�ejn� moci, p�i�em� tvrdil, �e v d�sledku postupu policejn�ch org�n� ve v��e uveden�m trestn�m ��zen� byl zbaven mo�nosti domoci se n�hrady sumy, kterou mu spole�nost dlu��. Ministerstvo v�ak jeho n�rok ozna�ilo za p�ed�asn�, jeliko� st�ovatel uplatnil svou pohled�vku v��i spole�nosti v konkurzn�m ��zen�, kter� nen� dosud skon�eno. St�ovatel se pot� obr�til na obvodn� soud, kter� v roce 2012 �alobu proti st�tu zam�tl jako p�ed�asn� podanou s ohledem na prob�haj�c� konkurzn� ��zen�. Obvodn� soud d�le uvedl, �e st�ovatel se mohl n�hrady �kody domoci i v ob�anskopr�vn�m ��zen� proti komplement���m spole�nosti. V roce 2013 byl tento rozsudek potvrzen odvolac�m soudem. �stavn� st�nost st�ovatele proti rozsudk�m obecn�ch soud� odm�tl �stavn� soud jako zjevn� neopodstatn�nou.

(ii) Od�vodn�n� rozhodnut� Soudu

St�ovatel nam�tal poru�en� sv�ho pr�va podle �l. 6 odst. 1 �mluvy, a to jak v trestn�m ��zen� (kde mu bylo v d�sledku postupu policejn�ch org�n� �dajn� zabr�n�no domoci se n�hrady �kody), tak v ��zen� o �alob� proti st�tu (kde soudy dle jeho n�zoru nep�ijaly j�m navrhovan� d�kazy). D�le nam�tal i poru�en� �l. 1 Protokolu �. 1, proto�e vinou vadn�ho trestn�ho ��zen� ztratil mo�nost uplatnit sv�j n�rok v��i spole�nosti.

a) K tvrzen�mu poru�en� �l. 6 odst. 1 �mluvy

Soud p�edn� uvedl, �e i kdy� do�lo v dan� v�ci k odlo�en� trestn�ho st�h�n�, st�ovatel m�l dal�� mo�nosti, jak uplatnit sv�j n�rok na n�hradu �kody. Zaprv�, p�ihl�sil svou pohled�vku v��i spole�nosti do konkurzn�ho ��zen�, kter� st�le prob�h�. Zadruh�, dle v�ech vnitrost�tn�ch soud�, kter� rozhodovaly o �alob� st�ovatele proti st�tu, st�ovatel se mohl dom�hat n�hrady �kody v ob�anskopr�vn�m ��zen�, a to u� v roce 2008. Tuto mo�nost v�ak nevyu�il. Soud proto uzav�el, �e v dan�m p��pad� nedo�lo k poru�en� pr�va na p��stup k soudu.
Pot� se Soud zab�val tvrzen�m st�ovatele, �e obecn� soudy v ��zen� o �alob� proti st�tu neakceptovaly d�kazy, kter� navrhoval. Dle Soudu v�ak z �l�nku 6 �mluvy nevypl�vaj� pravidla ohledn� p�ijatelnosti d�kaz� a tato oblast je prim�rn� ponech�na vnitrost�tn� �prav� (Schenk proti �v�carsku, �. 10862/84, rozsudek ze dne 12. �ervence 1988, � 46). Vnitrost�tn� soudy nemus� akceptovat v�echny d�kazy navr�en� st�ovatelem, pokud uvedou dostate�n� d�vody pro jejich odm�tnut�. V projedn�van�m p��pad� nevy�lo najevo, �e by vnitrost�tn� soudy nesplnily tento po�adavek.
Soud uzav�el, �e tuto ��st st�nosti je nutn� odm�tnout jako zjevn� neopodstatn�nou.

b) K tvrzen�mu poru�en� �l. 1 Protokolu �. 1

Soud p�ipomn�l svou dosavadn� judikaturu, dle kter� pojem �majetek� v r�mci �l. 1 Protokolu �. 1 ozna�uje bu� �existuj�c� majetek� nebo majetkov� hodnoty, v�etn� pohled�vek, u nich� st�ovatel m��e tvrdit, �e m� alespo� �legitimn� o�ek�v�n� jejich spln�n� (Gratzinger a Gratzingerov� proti �esk� republice, �. 39794/98, rozhodnut� velk�ho sen�tu ze dne 10. �ervence 2002, � 69). V projedn�van�m p��pad� st�ovatel u�inil investici s ur�itou m�rou rizika. Tvrzen�, �e v trestn�m ��zen� by soud na��dil komplement���m spole�nosti, aby st�ovateli zaplatili po�adovanou sumu, je spekulativn�. Nelze tedy ��ci, �e st�ovatel m�l legitimn� o�ek�v�n�, �e se v trestn�m ��zen� do�k� od�kodn�n�. Jeho st�nost se nav�c zd� b�t p�ed�asn� z d�vodu, �e konkurzn� ��zen� je�t� neskon�ilo.
I tuto ��st st�nosti proto Soud odm�tl jako zjevn� neopodstatn�nou.