Judikatura ESLP

Obsah databáze Evidence soudních rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva

Popis obsahu databáze

Databáze obsahuje především úřední překlady rozsudků Soudu vydaných ve věcech proti České republice do českého jazyka. Dále jsou do databáze zařazeny překlady rozsudků Soudu vydaných v řízeních proti jiné smluvní straně Úmluvy, které od roku 1998 vyšly v časopise Přehled rozsudků Evropského soudu pro lidská práva vydávaným společností Wolters Kluwer ČR, a. s.

Databáze dále zahrnuje anotace velké části rozhodnutí o přijatelnosti proti České republice s výjimkou těch nemajících obecnější význam, např. rozhodnutí, jimiž bylo schváleno smírné urovnání stížnosti.

Databáze konečně obsahuje anotace významných rozsudků a rozhodnutí Soudu vydaných v řízení proti jiným smluvním stranám Úmluvy. Tato judikatura je v databázi zastoupena za období od října 2012 v rozsahu přibližně 10-15 kusů za měsíc. Předešlé období je zastoupeno v podstatně menším měřítku. Výběr rozsudků a rozhodnutí Soudu a zpracování anotací je prováděn kanceláří vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Soudem ve spolupráci s analytickými útvary Ústavního soudu, Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího soudu a Kanceláře veřejného ochránce práv. Anotace nejsou úředním rozhodnutím a nejsou závazné.

Jak vyplývá z výše řečeného, databáze judikatury Soudu neobsahuje všechny jeho rozsudky a rozhodnutí. K získání úplných informací o judikatuře Soudu je proto nutné konzultovat databázi HUDOC.

Soud zpravidla svá rozhodnutí zveřejňuje v neanonymizované podobě. Stejně tak jsou rozhodnutí zveřejňována i v databázi. Pakliže Soud na žádost stěžovatele rozhodl, že bude zachována jeho anonymita, je rozhodnutí Soudu anonymizováno a stejně je uvedeno i v databázi.

Autorskoprávní ochrana

Copyright ©, Ministerstvo spravedlnosti České republiky, Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2, Česká republika a Wolters Kluwer ČR, a. s., U nákladového nádraží 3146/6, 130 00 Praha 3. Všechna práva vyhrazena.

Anotace judikatury Soudu jsou určeny veřejnosti, přesto však současně požívají ochrany zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, a právech souvisejících s právem autorským (dále jen „AZ“), a to samostatně jakožto autorská díla ve smyslu § 2 odst. 1 AZ, jakož i ve svém souhrnu, neboť jsou zároveň obsahem databáze ve smyslu § 2 odst. 2 AZ.

Anotace proto nesmí být bez předchozího souhlasu státu reprezentovaného Ministerstvem spravedlnosti zpřístupňovány veřejnosti ani jinak užívány, zejména rozmnožovány, nad rámec volného užití dle § 30 AZ, tj. užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, a zákonných licencí dle § 31 a násl. AZ.

Žádosti o poskytnutí nevýhradní licence lze zaslat na kvz@msp.justice.cz.

Vzor doporučeného způsobu citace překladů:

Pincová a Pinc proti České republice, č. 36548/97, rozsudek ze dne 5. listopadu 2002, § 45, dostupný na www.justice.cz.

Gratzinger a Gratzingerová proti České republice, č. 39794/98, rozhodnutí velkého senátu ze dne 10. července 2002, § 68, dostupné na www.justice.cz.

Vzor doporučeného způsobu citace anotací:

Animal Defenders International proti Spojenému království, č. 48876/08, rozsudek velkého senátu ze dne 22. dubna 2013, § 123, dostupné na http://hudoc.echr.coe.int, anotace dostupná na www.justice.cz.

Význam údajů uváděných u jednotlivých rozhodnutí

Jméno stěžovatele je příjmení fyzické osoby či název právnické osoby, které se objevuje v oficiálním názvu judikátu, který je zveřejněn v databázi HUDOC. Pakliže tedy Soud rozhodl o stížnosti více stěžovatelů, ale název jeho rozhodnutí je jen např. Novák a ostatní proti České republice, je v databázi možné judikát dohledat toliko podle jména Novák, nikoli však podle jmen ostatních stěžovatelů. Jméno je uváděno v zásadě tak, jak jej uvádí Soud a jak je tedy judikát dohledatelný v databázi HUDOC. Pakliže jde o judikát, u něhož jméno (název) stěžovatele bývá obvykle v českém prostředí překládán, uvádíme tento překlad a v závorce originální anglický název [např. Moskevští Svědkové Jehovovi (Jehovah’s Witnesses of Moscow) a ostatní proti Rusku]. Judikát tedy lze v databázi dohledat podle obou názvů. Pakliže se v originále rozhodnutí anglický a francouzský přepis jména stěžovatele liší (často tomu tak je např. u bulharských, ruských či ukrajinských jmen), uvádíme anglickou verzi (např. Shtukaturov proti Rusku, nikoli Chtoukatourov proti Rusku).


Žalovaný stát je stát, proti němuž směřuje stížnost, o níž Soud rozhodl. Žalovaných států může být i více (např. Manoussos proti České republice a Německu). Daný judikát je pak dohledatelný podle libovolného z žalovaných států.


Číslo stížnosti je číselné označení stížnosti, o níž bylo rozhodnuto. Je ve formátu xxxxx/yy, kde xxxxx označuje až pětimístné (prozatím, nelze vyloučit, že v budoucnu může být až šestimístné) číslo vyjadřující pořadí, v jakém byla v daném roce stížnost Soudem zaregistrována, a yy označení dvou posledních číslic roku, kdy byla stížnost podána (např. 45784/00). V jednom rozhodnutí Soud mohl rozhodnout i o více stížnostech. Rozhodnutí je v databázi dohledatelné podle čísel všech stížností, o nichž Soud rozhodl. I zde je možné využít zástupný znak „*“.


Datum rozhodnutí označuje den, kdy bylo rozhodnutí vydáno.


Typ rozhodnutí je buď rozsudek, nebo rozhodnutí o přijatelnosti.


Rozhodovacími formacemi jsou výbor, senát a velký senát. Pravidelnou rozhodovací formací je senát. Pakliže lze stížnost prohlásit za nepřijatelnou bez dalšího přezkoumání či je nastolená otázka již řešena ustálenou judikaturou Soudu, rozhoduje výbor (srov. článek 28 Úmluvy). Velký senát rozhoduje zejména tehdy, pakliže stížnost nastoluje závažnou otázku týkající se výkladu nebo použití Úmluvy nebo závažný problém obecného významu (srov. článek 43 Úmluvy).


Dotčené články Úmluvy jsou ustanovení Úmluvy a dodatkových protokolů k ní, o nichž se Soud v daném judikátu nějak obsáhleji vyjádřil. Dotčeným článkem tedy není ustanovení, jehož se sice stěžovatel dovolával, avšak který se na posuzovanou věc nevztahoval, či Soud z nějakého důvodu konstatoval, že není nutné se stížností na poli tohoto článku zabývat.


Významnost označuje význam (závažnost) otázky, kterou rozhodnutí řeší. Klasifikaci významnosti provádí sám Soud podle následujících kritérií:


1 – Vysoká důležitost – rozhodnutí významným způsobem přispívající k rozvoji, vyjasnění či úpravě judikatury Soudu, ať již v obecné rovině či ve vztahu k určitému státu. Náleží sem i rozhodnutí, která byla Soudem určena k publikaci v jeho oficiální roční sbírce rozhodnutí (Reports of Judgments and Decisions).


2 – Střední důležitost – jiná rozhodnutí, která, ačkoli nepřispívají významně k rozvoji, vyjasnění či úpravě judikatury Soudu, nejsou pouhou aplikací stávající judikatury.


3 – Nízká důležitost – ostatní rozhodnutí, která nemají zásadní právní význam, zejména proto, že toliko aplikují stávající judikaturu.


Oblastmi práva jsou civilní, správní a trestní. V jednom rozhodnutí mohou být řešeny otázky spadající do více oblastí. Je-li tomu tak, je rozhodnutí zařazeno do všech relevantních oblastí.


Podoblastí práva je celkem 24. Rozhodnutí se může týkat více z nich. V takovém případě je zařazeno do všech těchto podoblastí.


Heslo vymezuje právní otázku, které se rozhodnutí týká. Každé rozhodnutí je označeno několika hesly. Nejedná se tedy pouze o hlavní otázku, kterou Soud v dané věci řešil, ale o všechny právní otázky, ke kterým se Soud nikoli zcela povšechným způsobem vyjádřil. Hesla jsou uspořádána do 32 tematických skupin, které zčásti kopírují jednotlivé články Úmluvy, ale obsahují i některé další kategorie. V několika málo případech může mít heslo několik podhesel, ve zcela výjimečných případech jde toto dělení ještě o jednu úroveň dále. Určité heslo může být obsaženo ve více skupinách. Skutečný význam daného hesla je seznatelný podle skupiny, ve které je zařazeno, proto je při vyhledávání podle hesel nutno především určit, v jakém kontextu má být dané heslo vyhledáno, a podle toho rozhodnout, z jaké skupiny heslo vybrat. Seznam hesel vychází ze seznamu klíčových slov, která používá databáze HUDOC. Je však doplněn o další hesla, která by mohla být pro českého uživatele užitečná, přičemž inspirace byla čerpána zejména ze seznamu hesel ve vyhledávačích v databázích rozhodnutí Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu. Pakliže určité heslo nenaleznete v jedné kategorii (např. Spravedlivý proces), je možné, že je zařazeno do jiné kategorie (např. Trestní právo). Hesla si nicméně lze ve vyhledavači seřadit nejen podle skupin (kategorií), ale též všechna podle abecedy nezávisle na kategorii, ve kterém je zařazeno (název kategorie se však pro orientaci objeví v závorce).


Text obsahuje buď úřední překlad rozhodnutí Soudu, nebo jeho anotaci. Je-li v databázi dostupný úplný úřední překlad rozhodnutí, je zpravidla přidána i jeho stručná anotace.


Odkaz na originální znění v databázi HUDOC umožňuje rychlý přechod na originální verzi rozhodnutí, přičemž přednost má odkaz na anglickou verzi, je-li dostupná.